O nás
Představení projektu
Jsme mezinárodním klimatickým projektem se sídlem v Praze, na němž se podílejí lidé a firmy z Česka, Slovenska, Polska, USA a Velké Británie, znepokojení z konkrétních kroků vlád a ekologických organizací, v boji s globálním oteplováním. Již více než deset let si děláme názor na všechny protichůdné vědecké zprávy o změně klimatu a až dosud jsme pro pochopení celkové problematiky vše co nejvíce zjednodušovali.
Projděme si nyní všechna naše tvrzení, předpoklady, čísla a praxi. Na začátku také upozorňujeme, že to, co může být považováno za ekologické, nemusí být dobré pro klima a naopak.
V té zcela základní rovině říkáme, že jako lidstvo neumíme nic vyrobit bezemisně. Přepočítáváme-li vše na emise CO2. Přestavíme-li uhelnou elektrárnu před koncem její životnosti na plyn, považujeme to za plýtvání. Tím spíš, že ve výsledku vypustí CO2 stejně, když zahrneme únik plynu při těžbě a transportu. Z ekologického hlediska lze namítnout, že spalování plynu oproti uhlí je čisté, bez emisí dalších látek.
Papírové nebo igelitové tašky? V přepočtu na CO2 vítězí recyklovaný plast. Z ekologického hlediska lze namítnout, že uniklé plasty kontaminují přírodu.
To samé je v případě elektromobility. Ve městě budeme mít elektromobily rádi, protože v něm emise nevypouští. Z klimatického hlediska čistou mobilitu nemáme, emise jen přesouváme jinam a v realitě je výhodnější tu jeden a tu druhý typ pohonu. Vezmeme-li v potaz, že elektřiny máme a budeme mít stále méně, nedává smysl zcela vše předělávat na elektřinu.
Nejsme ani nepřáteli fotovoltaiky. Jen říkáme, že je nutné uvažovat o místě instalace. A její budoucnost vidíme na moři, kde nezpůsobuje oteplování planety.
Naše řešení neřeší vše. Ale můžeme dát čas vědě, která se upíná k fúzním reaktorům a ke kterým se nezadržitelně blíží. Toto Slunce na Zemi lze v komerčním provozu očekávat od roku 2050. Tak, jako ve vesmíru, i zde jsou země celého světa schopné spolupráce i přes politické neshody. Škoda jen, že se k fúzi neupnul také Elon Musk. Raketovým, myšleno pracovním tempem SpaceX, by se tento čas dal stáhnout na polovinu a obří náklady na desetinu.
Do té doby musíme vnímat odrazivost planety. Zatím ji více ohříváme. Dosáhnout opaku však není vůbec drahé.
Tolik na úvod. Můžeme začít i s počty. Záměrně budeme zaokrouhlovat, přesná čísla si můžete vždy dohledat. Hledejte dva základní pojmy: Sluneční konstanta a Albedo.
Na Zemi v každém okamžiku dopadá sluneční záření s téměř konstantní energií necelých 1400 wattů na každý metr čtvereční. Z toho významných 300 wattů reaguje s atmosférou, kterou otepluje. Například UV záření reaguje s ozónovou vrstvou, čímž nás chrání. Významně s atmosférou reaguje také infračervené světlo. Mraky, které neovlivníme, nás mohou téměř zastínit. V takovém případě část energie odrazí a část naakumulují v závislosti na své aktuální barvě. S tím neuděláme nic.
Je-li obloha jasná, na povrch země mezi obratníky dopadá okolo 1100 wattů, dále k pólům se tato energie snižuje. Oceány, které tvoří většinu povrchu, většinu energie pohltí a jsou obrovským akumulátorem.
V případě povrchu velmi záleží na jeho barvě a 3D profilu. Sníh odrazí až 90%, solární panely maximálně 10% stejně jako naše města kvůli mnoha odrazům, velkým oknům a asfaltovým silnicím i střechám. Zároveň se jinak chová klidné a neklidné moře. Zde se nabízí další otázka: kolik z energie odraženého světla zůstane v atmosféře cestou zpět do vesmíru? Na tuto otázku by bylo možné odpovědět přesným měřením konkrétního bodu z vesmíru. Z povrchu můžeme pouze odhadovat na základě měření osvitu a odrazivosti, vždy tedy v náš neprospěch.
Uvádíme, že z jediného hektaru, tedy deseti tisíc metrů čtverečních, lze během deseti let odrazit 90 GWh tepelné energie. V elektrické energii je to roční spotřeba dvaceti až třiceti tisíc domácností.
Jak počítáme klimatické kompenzace na CO2
Střechu si pronajímáme vždy na deset let, s tím, že máme na její úpravu, údržbu, měřící zařízení a nájem. Proto v kapitole odrazu počítáme období deseti let.
Na vhodných pozemcích v majetku nadace vysazujeme nejmohutnější stromy planety, sekvojovce obrovské. Tyto stromy se dožívají dvou až tří tisíc let. Ty začnou absorbovat nejvíce CO2 od věku stovek let. Toho se nikdo z nás nedožije. Jakou by měl získat kompenzaci člověk, který pomohl koupit pozemek a vypěstovat z malého semenáče dospělý strom? Co bude za stovky až tisíce let, můžeme jen odhadovat. Stejně tak, zda stromy mimo svou domovinu porostou do stejné mohutnosti.
Odhadujeme, že dosáhnou poloviny těch nejmohutnějších. Do certifikátu zahrnujeme desetinu z toho, kolik by v takovém případě měly absorbovat. Ale ani v krátkodobém horizontu se nejedná o malá čísla. Za deset let můžeme očekávat akumulaci 125 tun CO2 na hektar a ta se s rostoucími stromy bude zvyšovat.
Tedy ano, nepropisujeme do certifikátu jen to, co se podařilo absorbovat v daném roce. Propisujeme to, co se darem podařilo zařídit, avšak ne na celou životnost stromu, jak se často děje. Oceňujeme, že s námi další lidé chtějí zanechat něco tak cenného pro další generace.
Jak se tedy popasujeme s tím, že nám rovnice nevychází? Vystavujeme certifikát například na nákladní automobil, který má životnost patnáct let. Z kapitoly odrazu světla, tvoří-li polovinu reálných investic, jej sice vykompenzujeme s třetinovým přebytkem, ale druhou polovinu z kapitoly výsadby nejdříve za sto? Řešení je skryto mezi řádky. Firmy, ale i osoby, kterým vystavujeme certifikát o klimatické neutralitě, mají možnost kompenzovat své emise zvýšením odrazivosti svých střech, a to na vlastní náklady. Nadace na tyto střechy instaluje pouze měřící zařízení, což je zlomkem každé naší investice na Sahaře. Cenu CO2 proto kalkulujeme, a vždy budeme zpětně dopočítávat dle skutečných měření tak, aby ve výsledku byl zmíněný automobil během své životnost skutečně neutrální. Lesy sekvojí tak po nás zůstanou doslova jako dárek pro budoucí generace.
Lidé se nás ptají, zda je správné vysazovat cizí druh
Nevidíme v tom nic nevhodného. Sekvojovec považujeme za nejvýznamnější vývozní artikl USA, kde o ně běžně pečují nadace. V České a Slovenské republice, kde začínáme, je celá řada vhodných míst, velmi podobných jejich přirozené domovině. Rostou zde, prospívají a ty vzrostlé jsou státem chráněné. Zároveň se zdaleka nejedná o invazivní druh, který by pohltil Zemi. Za tisíce let, z miliard semínek přirozeně vzejde jediný dospělý strom.
Slovo na závěr?
Pokud si shrneme vše uvedené, projekt Nadace REESTART.org je zejména o Slunci a jeho energii, kterou potřebujeme nutně využívat. Avšak opět udržitelně. Pokud se na vše podíváme z globálního hlediska, jedny z největších emisí CO2 máme z vytápění domácností. Čím dále se posuneme od rovníku, naskytuje se Slunce jako vhodný kandidát na vytápění. Střídá se zde léto se zimou. Solární systémy k vytápění se proto počítají na potřeby zimy. Nikdo bohužel neřeší, že v létě tyto systémy zbytečně oteplují své okolí, protože nemají co zahřívat. Přitom by stačila roleta proti přehřátí. V případě fotovoltaiky vše zcela správně směřuje k tomu, aby se přebytky přelily do jiné chemické energie. Zda je sázka na vodík správná, to ukáže jen čas. Není to s ním snadné. My se stále nemůžeme zbavit myšlenky, že řasy schopné přímé produkce čistého benzínu nebo nafty jsou lepší. A tyto technologie existují, je to jen o dlouhodobé ceně ropy, aby byly obnovitelná paliva konkurenceschopná. Potom nemusíme zatracovat spalovací motor a totálně překopávat infrastrukturu na něco, co nemáme. Čímž myslíme elektřinu. Vrátíme-li se k Elonovi, kterého si velmi vážíme, tak ten prohlásil o termojaderné fúzi, že je nesmyslem vyvíjet umělé Slunce, když to skutečné vyjde každé ráno. Ale vzhledem k tomu, s jak nízkou účinností a negativním oteplovacím efektem ji dokážeme využívat, prosíme vědce celého světa, jež na ní společně přes politické patálie pracují, ať nepolevují a berou si více příklad z vývoje nemožného à la SpaceX. Do té doby nám nezbývá, než své emise kompenzovat a pro strýčka příhodu akumulovat uhlík na tisíce let osvědčenou metodou matky přírody. Děkujeme za podporu či konstruktivní oponenturu. Až sem v dnešní době dočetl málokdo. Vážíme si toho.
O aktuálním stavu všech našich prací Vás budeme každoročně informovat v auditované výroční zprávě. Nyní jsme na začátku. Na prvním pozemku jsme vysadili první stovku stromků z plánovaných 250ti. Zbývající plochu pozemku jsme zatím nemohli osázet ze dvou důvodů. Sazenice mohou být v zemi nejpozději do konce září před nadcházející zimou. Bohužel k vyčištění zbylé plochy od náletových dřevin jsme získali povolení až pro nevegativní období listopad - březen. Zbývajících 150 sazenic si tak musí počkat do května, kdy začíná vhodné období pro výsadbu.